Dvořákova stezka z Kralup do Nelahozevsi

Autor: Karel Drábek | 7.12.2019 o 8:09 | Karma článku: 1,00 | Prečítané:  200x

Dvořákova stezka je pohodlná cesta mezi Kralupy a Nelahozevsí, severně od Prahy. Na levém břehu Vltavy jsou tu unikátní skalní útvary. Nejlépe jsou vidět právě v zimě, dokud mají stromy a křoví ještě holé větve.

Máte raději teplo než zimu? Když se usazovaly horniny, které vidíme na Dvořákově stezce, byl český masiv na své dlouhé cestě od jihu k severu blízko rovníku. Tehdy, před více než 300 miliony let, u nás byly tropy, ale v Austrálii, jižní Americe, jižní Africe a Indii se podařilo nalézt doklady tehdejšího zalednění. Srážkou dvou kontinentů – jižní Gondwany a severní Eurameriky vznikl superkontinent Pangea. Vyvrásnilo se rozsáhlé pohoří, které se táhlo od Irska až do střední Evropy. V té době vznikla také většina našich komplexů hlubinných vyvřelin – plutonů a došlo i k metamorfóze velkých horninových komplexů.

Ve svrchním karbonu vznikly mezi horskými pásmy (proto se jim také říká mezihorské) pánve. Mezi jejich zbytky patří i pánve v okolí Plzně a Kladna. Vytvářela se zde jezera a mokřady. Z okolí bylo naplavováno velké množství sedimentů. Nahromaděná rostlinná hmota poskytla materiál na uhelné sloje, které byly do nedávna těženy. Pokusy o těžbu uhlí přímo u Dvořákovy stezky byly neúspěšné.

Horniny, se kterými se na Dvořákově stezce setkáme, jsou pískovce, slepence a arkózy. Materiál do pánve byl splaven řekou z okolního území. Na několika místech se v jemnějších sedimentech podařilo nalézt i zbytky tehdejších rostlin. Nad horninami karbonského stáří jsou ještě mnohem mladší křídové horniny, většinou pískovce, ve kterých jsou místy i zkameněliny (obvykle velmi špatně zachované). Jsou dokladem rozsáhlé mořské záplavy ve svrchní křídě.

Skály na Dvořákově stezce vznikly na levém břehu Vltavy, která zde teče k severu, při jejím zahlubování. Na pravém břehu nejsou – projevuje se tu vliv otáčení Země. Na skalách je krásně vidět voštinové zvětrávání (aeroxysty). Méně odolné partie vyvětrávají selektivně působením vody, ledu a větru. Velikost voštin je obvykle jen několik dm, v některých případech však vznikají i pseudokrasové dutiny několik metrů hluboké. Na těch se pravděpodobně podílela i říční eroze Vltavy.

Regulace Vltavy omezila erozi. Ta je však nutná pro obnovu zdejších skal. Vlastně je tak urychlen jejich postupný zánik.

A co má společného stezka s hudebním skladatelem Antonínem Dvořákem? Narodil se v Nelahozevsi roku 1841, kde žil s rodiči . Jeho otec byl řezníkem a hospodským, živnost provozoval v pronajatém domě. V roce 1853 se celá rodina přestěhovala do Zlonic. V době, kdy bylo mladému Dvořákovi devět let, byla budována železniční trať přes Nelahozeves. Je možné, že právě v tom je základ jeho zájmu o vše, co souviselo s dopravou.

 

Výška vody při jednotlivých povodních

Začátek zvětrávání - na skále se vytváří drobné prohlubeniny

Krásu skal oceníme jen do chvíle, než zmizí za clonou listí.

Všechny dutiny jsou malé, maximálně několikametrové

Kluci tady mají skvělé prolézačky

Co vznikne, záleží na složení horniny a době zvětrávání

 

Další fotografie jsou v galérii.

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Polícia zatiaľ obvinenie Trnku nezrušila, prípad študuje Čižnár

Dozorujúci prokurátor spochybnil dôvod na stíhanie bývalého šéfa prokuratúry.

Dobré ráno

Dobré ráno: Video z Kočnerovej jachty je len začiatok

V Kočnerovej knižnici sa ešte skrývajú ďalšie fotky či videá.

Bödörova výpoveď nesedí s Threemou

Haščák riešil s Kočnerom aj siskára Forischa.


Už ste čítali?