Uhlířský vrch

Autor: Karel Drábek | 31.10.2019 o 9:09 | Karma článku: 1,10 | Prečítané:  128x

Sopek u nás máme dost. Chybička je jen to, že jsou všechny vyhaslé. Jednou z nich je Uhlířský vrch. Pod povrch zde můžeme nahlédnout díky starému lomu. 

Uhlířský vrch je nápadný kopec 3 km jihovýchodně od Bruntálu. Spolu s několika dalšími v okolí je dokladem sopečné činnosti v Nízkém Jeseníku v době (z geologického hlediska) nedávné. Poslední erupce zde byly ještě na začátku čtvrtohor.

Při pohledu z větší vzdálenosti zaujme na vrcholu Uhlířského vrchu bíle omítnutý barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné, vystavěný v letech 1755 - 1765. Nahradil původní dřevěnou poutní kapli. Škoda, že hostinec, který stál vedle kostela, se nezachoval. Krátce po dokončení kostela byla vysazena alej ze čtyř řad lip, dlouhá asi 1 km.

Křížová cesta na Uhlířském vrchu je již třetí verzí, původní zde stála po roce 1916, druhá, z roku 2001 vydržela jen do roku 2004. Na patnácti zastaveních jsou dřevěné plastiky, které zhotovil místní umělecký řezbář František Nedomlel. Použil různých druhů dřevin z oblasti Nízkého Jeseníku. Podobně podstavce z hornin ze zdejší oblasti tvoří zajímavou geologickou exposici. Na každém zastavení je uvedeno i jméno sponzora.

Uhlířský vrch je zbytkem mladé sopky. Stáří vyvřelých hornin se dá změřit. I když se údaje z radiometrických měření stáří poněkud liší, poslední erupce zde byla asi před 1,5 milionem let. Uhlířský vrch je tedy mladší než další zdejší sopka Velký Roudný (stáří 3,3 milionu let) a starší než Venušina sopka (stáří 0,8 milionu let).

Známe nejen stáří, ale i celý život této sopky, doslova od zrození do smrti. Sopka se zrodila explozí. Při ní vyvrhla značné množství sopečného popela spolu s úlomky hornin z podloží, které vypálením získaly červenohnědou barvu. V závěru této fáze vytekla na povrch láva – dnes je to vrstva pórovitého čediče až 13 metrů mocná. Druhá erupce vyvrhla červené, hnědočervené a místy až černé tufy. Jejich vrstva je mocná až 50 metrů a její část je přístupná ve stěně lomu. V tufech jsou nápadné sopečné pumy velké až 1 metr. Jejich tvar a povrch dokládají, že byly ze sopky vyvrženy jako kusy žhavotekuté lávy. Sopečné pumy odtud a z blízké Venušiny sopky byly snad nejkrásnější, které se u nás nacházely. Bohužel, většinu z nich odsud lidé odvezli.

I druhá erupce Uhlířského vrchu byla zakončena výlevem lávy. Ta ze sopky vytekla na závěr její aktivní činnosti, ještě dnes tvoří až 50 m mocnou vrstvu struskovitého čediče. Tedy – nic neobvyklého. Sopky, u kterých se střídá vyvrhování sopečného popela s výtoky lávy, jsou nejčastějším typem sopek. Protože mají vrstevnatou stavbu, dostaly název stratovulkány. Jejich příkladem může být třeba italské sopky Etna, Vesuv nebo Stromboli.

Každá sopka má mít kráter. Ten tady ale neuvidíme. Dávno zmizel, ale víme, kde byl. Je to severozápadně od kostela, mezi lesem a lipovou alejí. Poslední lávový proud vytékal na severovýchodní straně. Původní sopečný kužel podléhal postupně erozi, pomalu se snižoval. Ohrožen byl však až těžbou hornin v lomu na jižní straně. Nejintenzivnější těžba zde probíhala v letech 1953 – 1962. Tufy se přidávaly do betonu, který byl pak lehčí a měl lepší tepelně izolační vlastnosti. Těžbu se podařilo pod tlakem odborníků i veřejnosti zastavit a tím zachovat toto unikátní místo. Tedy alespoň na čas. Problém je v pórovitosti a malé soudržnosti zdejších hornin, které rychle zvětrávají, rozpadají se a sesouvají po svahu dolů. Lom tak poměrně rychle mizí. Je otevřen k jihu, teplý, jižně orientovaný svah je ideálním místem pro některé vzácné druhy rostlin a živočichů, které se v širším okolí nevyskytují nebo jsou velmi vzácné.

Pole, lesíky, křoviny. Dnes je zde běžná zemědělská krajina

Čtyřřadá lipová alej je unikát. Postupně je ale nutné některé stromy vyměňovat. 

Různověké stromy v aleji zaručují její zachování

Křížová cesta je zároveň geologickou expozicí v krajině

Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné

Barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné

Těžila se zde sopečná struska. V pozadí Nízký Jeseník

Erupce sopky se mnohokrát opakovaly, jak ukazují jednotlivé vrstvy

Jemné sedimenty jsou původně sopečný popel, hrubé jsou kusy podložních hornin a sopečná struska

Lom se zastavil včas, kostel zůstal zachován

Vrstvy ukazují původní tvar sopky - kužel

Zvětráváním se projevuje obsah železa a horniny dostávají červenou barvu

Jednotlivé fáze života sopky odpovídají příslušným vrstvám

Vyvržené kusy lávy získaly při průletu vzduchem charakteristický tvar. Geologové jim říkají sopečné pumy.

Sopečné pumy ve stěně lomu

Ve stěně lomu jsou desítky sopečných pum

Sopečné pumy byly dříve na dně lomu v celých hromadách. Lidé je postupně odvezli jako stavební kámen

Jedna z největších pum v lomu

Stěny lomu zarůstají a vzniká zde skalní step

U jedné z pum se uchytil malý dub

Pokud se starý lom nebude udržovat, změní se časem ve stráň

Z geologického hlediska tu sopka vybuchovala vlastně nedávno

Stačí kousek odstoupit a sopka jako by zde nikdy nebyla

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Dobré ráno

Dobré ráno: SNS a Most sa pustili do Smeru, dôvodom je predražený galavečer

Ako ministerstvo kultúry dokázalo minúť oveľa viac, ako mu dovolili.

Stĺpček Petra Schutza

Súd v kauze vraždy ani nemôže prísť dosť skoro

Ján Kuciak a Martina Kušnírová si zaslúžia ešte jeden symbol.


Už ste čítali?