Vlašimský zámecký park

Autor: Karel Drábek | 21.10.2019 o 7:00 | Karma článku: 0,00 | Prečítané:  213x

Vlašimský hrad byl založen někdy kolem roku 1300. I když jméno zakladatele neznáme, byl to některý z příslušníků rodu Vlastislaviců. První doklad o hradu je z roku 1318, kdy patřil Hynkovi z Vlašimi. 

Po několika přestavbách vznikl z hradu renesanční zámek, definitivní podoba je z 2. poloviny 18. století, kdy zde Karel Josef von Auersperg a jeho manželka Marie Josefína von Trautson nechali přilehlou oboru v údolí Blanice přeměnit v rozsáhlý zámecký park. Park byl zakládán nejen v lesnaté, ale i obydlené krajině – bylo nutno vykoupit a zbourat některé domy.

Romantický areál parku byl prvním přírodně krajinářským parkem v Čechách. Jeho původní podoba se zachovala na pohlednicích vydaných v r. 1805. Výsadba různorodých rostlin, místních i cizích (jen dřevin je zde přes 100 taxonů) byla postupně doplněna romantickými stavbami. Z původních zachovaných staveb jsou to čínský pavilon, Starý hrad a Samsonův sloup. U hlavních vstupů do parku jsou tři mohutné pseudogotické brány. Po roce 1945 přešel zámek i s parkem do majetku města Vlašim.

Čínský pavilon, původně „čínský hrad“ měl vedle sebe ještě dřevěnou věž se schodištěm. Do patra čínského pavilonu, kde byla čínsky zařízená místnost, se vstupovalo po visutém můstku. Se střechy visely skleněné zvonky, které rozezníval vítr. Věž však časem zchátrala, byla odstraněna, z místnosti v patře se stal ochoz přístupný po točitém schodišti v centrálním zděném sloupu. Místo skleněných zvonů jsou tu jen plechové nezvonící atrapy. Nápisy napodobující čínské písmo jsou dekorativním prvkem. Starý hrad je romantická stavba nad skalnatým břehem Blanice. Původně to byl „kouzelný hrad“, s jedinou místností se třemi okny. Kouzlo spočívalo v mechanickém zařízení, které po stisknutí zasunulo nábytek do podlahy. Po přestavbě bylo ponecháno jen jedno okno a zrušeno „kouzelné“ zařízení. Jak Čínský pavilon, tak Starý hrad jsou přístupné v rámci prohlídky parku s průvodcem.

Většina parku je v údolí řeky Blanice. Ta se zde zařezává do podložních hornin. Jsou to pararuly,  podrobně si je lze prohlédnout na řadě míst. Jde o někdejší sedimenty, usazené v hlubších částech někdejšího moře ve starohorách (jsou tedy starší než půl miliardy let). Z původních jílů a písků vznikly nejdříve břidlice, později, při variském vrásnění před 390 – 300 miliony let) byly horniny v hloubce několika kilometrů pod povrchem přeměněny vysokými tlaky a teplotou na pararuly. Skládají se z křemene, živce, biotitu a sillimanitu. Při podrobnější prohlídce lze ještě pozorovat původní vrstevnatost na křemenných polohách. Pararuly místy pronikají křemenné žíly. Půdy, které zde z pararul vznikly, jsou hnědozemě. Protože původní hornina obsahovala velké množství křemíku a minimum vápníku, jsou to půdy málo výživné. Původně na nich rostly kyselé doubravy. Je možné, že některé z nejstarších dubů v parku jsou poslední přežívající jedinci z původních doubrav. Blanice vytvořila nejen údolí, ale nanesla i sedimenty ve své údolní nivě. Jsou to písky a jíly, vytvořily se na nich květnaté vlhké louky a olšiny.

Hospodářství v lese a parku se liší – zde nejde o získání dřeva, ale naopak o zachování stromů co nejdéle. Setkáme se zde proto i se starými stromy, často v různých stupních odumírání. Takové stromy jsou samostatnými světy hmyzu. Specialitou je velké množství jedinců chráněného páchníka hnědého.

Celým parkem prochází naučná stezka. Větší část vede po asfaltových cestách a je bezbariérová, novější část je sice dobře průchodná, ale pro vozíčkáře může být obtížnější. Hlavní trasa doplněna o části více tématicky zaměřené a o zážitkové úseky. Najdeme tu i několik dětských hřišť.

Vlašimský zámek

Čínský pavilon

Řeka Blanice

Dřevěná socha vydry

Zážitková cesta kolem skály

Dřevěná socha mravence

Blanice je v parku mírná říčka

Dřevěná socha brouka páchníka

Znosímská brána

Domašínská brána

Starý hrad

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

CYNICKÁ OBLUDA

Aké dôležité je mať Petra Tótha

Vždy to bolo zlé, ale od istej doby sa to zhoršilo tak, že sa s ucelenými myšlienkami nestretáva už ani vizuálne.


Už ste čítali?